Guggenheimovo muzeum v New Yorku, Museum of Fine Arts v Bostonu, Art Institute v Chicagu, Bauhaus Museum ve Weimaru, Smithsonian ve Washingtonu, Royal Academy v Londýně… a nejen tam najdeme unikátní šperky ateliéru Coeur de Lion (Lví srdce) se sídlem v německém Stuttgartu.

Moderní šperkařství patří k uměleckým oborům, které se posledních několik desetiletí výrazně prosazují v rámci světově uznávaných expozic. Platí to bezesporu i o manželské dvojici Carole a Nilsovi Eckrodtových. Přestože firmu řídí dvojice, Carola se hlavní designérkou a z její hlavy a pera pochází drtivá většina návrhů šperku.
Máme-li najít kořeny Caroliny šperkařské tvorby, nemusíme chodit daleko. Stačí si představit Carolu jako dívku ovlivněnou britskými rockovými skupinami Depeche Mode a New Order nebo neméně slavnými rockery Eurythmics. Společným jmenovatelem všech těchto velikánů je experiment, osobitost či přesněji vzdorovitost a snaha po originalitě. Tak nějak Carola Eckrodt chápala umění, hledala nové formy k vyjádření vlastních pocitů a jim odpovídající materiály.

Na samém začátku stál Gottlieb Hauser, švýcarský hodinář z Winterthuru, který přišel na svou dobu s novátorskou myšlenkou spojit síly a vytvořit korporaci, která bude lépe odolávat tlakům konkurence. To, co je pro hodinářský svět dnes již standardem (samostatných firem je stále méně a méně), tehdy rozbouřilo hladinu stojatých vod švýcarské hodinařiny a také přineslo mnohé významné úspěchy. Společenství hodinářů se jmenovalo Corporation d´Horlogers Suisse, záhy po založení začalo vyvíjet a vyrábět vlastní strojky a vybudovalo si funkční distribuční síť. Po několika letech se sídlo korporace přestěhovalo do Bienne, tam se taky kompletovaly strojky, zatímco pouzdra se vyráběla v Ženevě ve firmě Alpina Ebauche Factory (ve vlastnictví Duret & Colonnaz). Alpina měla tou dobou renomé vynikajícího výrobce hodinových komponentů dokonce vyráběla i vlastní zlatá pouzdra.

Vlastnosti, pro které si drahé kameny mimořádně ceníme, jsou jedna věc – jsou důležité
k tomu, aby se daly kameny dále opracovávat, vybrousit do krásy a zasadit do šperku. Posuzujeme u nich tvrdost (diamant je nejtvrdší), hustotu, lom a štěpnost (v závislosti na jejich atomové stavbě se kameny buď štěpí, nebo lámou). A v neposlední řadě, ba právě na samém začátku posuzování drahokamu jsou jeho optické vlastnosti, především barva a s ní související absorpce světla.